Napsali o nás

Plzeňský Divadelní spolek Jezírko zahajuje tento pátek třetí ročník Křimické zámecké divadelní slavnosti. Na scéně pod širým nebem v zámeckém parku v Křimicích odehrají herci deset večerních představení.

Plzeň - Na šedesát herců a komparzistů se představí v průběhu Křimických zámeckých divadelních slavností, které začínají již tento pátek. Ty pořádá třetím rokem plzeňský Divadelní spolek Jezírko v romantickém prostředí křimického zámeckého parku rodiny Lobkowiczů. Obecenstvo Čeká celkem deset představení.

"Zahájíme tradičně v pátek a v sobotu komedií Williama Shakespeara Sen noci svatojánské, kterou mohli diváci zhlédnout už v předchozích dvou ročnících," říká vedoucí a režisér souboru Jaroslav Pára. Své příznivce neošidí Jezírko ale ani o nový kus. V neděli totiž návštěvníky čeká premiéra hry J. K. Tyla, Hody divých žen aneb Strakonický dudák. S ní vystoupí ochotníci také příští středu a sobotu. V pondělí, úterý a pátek se pro změnu mohou diváci těšit na Jiráskovu Lucernu. Ve čtvrtek je na řadě hudebně-taneční mystický příběh o sedmi dějstvích Hora Magura. Závěr slavností je do této doby pro všechny včetně účinkujících velkým překvapením. Hrát se totiž bude vítězné představení z divácké ankety.

"Divadlo na zámku je největší akcí našeho souboru. Snažíme se vtipnou formou vrátit osvědčené autory na lidové jeviště a přiblížit je všem divákům bez rozdílu věku, pohlaví a vzdělání," vysvětluje režisér. Nádhernou atmosféru přírodního jeviště podkreslují světelné a pyrotechnické efekty.

Divadelníci nezapomněli ani na děti. Pro ty je na tuto sobotu připraveno dětské odpoledne. Pobaví je spousta soutěží za sladké odměny a pohádka O statečné princezně.

Plzeň - Vedoucí a režisér Divadelního spolku Jezírko Plzeň Jaroslav Pára upravil a zrežíroval již předloni představení shakespearovské komedie Sen noci svatojánské, vloni to byla Jiráskova hra Lucerna a letos k nim přidal Tylův příběh o strakonickém dudákovi.

Kdo přišel na nápad zrealizovat divadlo pod širým nebem a proč?

Nápad vyšel z mé hlavy. Rozhodl jsem se využít zkušenosti, které jsem načerpal při realizaci dvou plzeňských velkoher Saracénský čert aneb Husité před Plzní a Starokláti. Zároveň se mi zalíbil nápad získat ke spolupráci řadu neherců, kteří s Jezírkem vystupují jen v období těchto her.

Proč zrovna v křimickém parku?

Inspirovala mě první Nebílovská zámecká slavnost, a protože jsme v té době hráli v křimické sokolovně, možnost se přímo nabízela. Po rekonstrukci parku zde vzniklo nádherné prostředí. A navíc jsem si vždycky přál, aby Plzeň měla vlastní přírodní divadlo.

V současné době zkoušíš několik velkoher najednou a přitom chodíš do zaměstnání. Jak to stíháš?

Stíhám. S odřenýma ušima, ale přece. Dělám o víkendech i v noci. Asi jako většina stálých členů souboru.

Kolik hraje v průměru v jednom představení herců?

Asi něco kolem čtyřiceti. Podle toho, jaký se sejde komparz. Už nás ale bylo i víc.

Hry si sám upravuješ, o čem hraješ nejraději?

O tom, čeho je v dnešní době nejvíce potřeba. O lásce a porozumění.

Z čeho máš největší strach a na co se nejvíce těšíš?

Z počasí. Protože to je jediná věc, kterou nemůžu ovlivnit. Nejvíc se těším na závěrečný potlesk, kterým lidé odmění výkony a snahu herců. Když pochopí, co jsme jim chtěli říct, a zapomenou na drobné nedostatky.

Plzeň - "Holky, asi zmrznu," stěžuje si představitelka krásné Zuliky v připravované hře Hody divých žen aneb Strakonický dudák Marcela Švejdova. Představení totiž začne ve 21 hodin a Marcelia na sobě bude mít jen poloprůsvitný orientální šat s odhaleným břichem. Stejný problém má i většina ostatních rolí, ať už běhají coby víly v lehounkých záclonkách bosy po louce nebo leží ve Snu noci svatojánské v antických prostěradlech na zemi. Divadlo totiž kromě slastí přináší i strasti.

"Samozřejmě, že se to dá vydržet a že to za to stojí, jinak bych to nedělala," směje se Marcela. V tom okamžiku, kdy má totiž herec vstoupit na scénu, zapomene na zimu i noc. Občas se zapotí přebíháním za jevištěm a někdy nečekaným výpadkem paměti.

Amatérské divadlo přináší ochotníkům i další problémy. Kostýmy nelze jednoduše koupit nebo nechat ušít na zakázka. To všechno totiž stojí peníze, kterých většinou není nazbyt. Něco spolknou světla a ozvučení, něco pyrotechnika a materiál na výrobu kulis. Ty si samozřejmě také vyrábí amatéři sami. Kostýmy navrhuje a většinu z nich šije Vladimíra Kurcová. Ti, kteří přijdou k šatům bez práce, mohou děkovat také Ivaně Malatové, která je v civilu ředitelkou Mateřské školy ve Vochově. Obě dvě zároveň hrají jedny z hlavních rolí v každém kuse a k tomu úspěšně zvládají svá zaměstnání. "Je pravda, že teď, těsně před začátkem slavností, toho mám až nad hlavu. Stíhat práci, rodinu, učit se role a ještě šít mi dává pořádně zabrat. Hrozně ráda bych někdy jen přišla a hrála a nic víc," říká protagonistka rozverného Shakespearova Puká Ivana Malatová. Jenže ostatní vědí, že by stejně nevydržela jen tak koukat a musela by přidat ruce k dílu. Asi jako všichni stálí členové Divadelního spolku Jezírko. "Za ten pocit dobře vykonané práce, za závěrečný potlesk a ta legraci, co si pň tom užijeme, to rozhodně stojí," dodává Ivana za všechny.